Jolly Vombat RTW

Na Velikonoce jsme přijali pozvání od mojí chovatelky Lucky a jeli jsme do Jižních Čech do vesničky Slavětín, kde nám byl k dispozici bývalý vojenský areál.

Po příjezdu jsme se ubytovali v pokojích. Ty měli vlastní kamínka a tak jsme s mojí zimomřivou paničkou měli krásné teplíčko, které nám ostatní záviděli. Večer nás Lucka rozdělila do družstev, ve kterých budeme cvičit a naše vedoucí byla Lucka. Prý bude dohlížet, jak je její odchov šikovný.

Ráno jsme vyrazili na stopy tedy u nás štěňat to byly spíš ještě stopičky, ale docela nám to i šlo.

Poté jsme se začali věnovat poslušnosti a ani mě nenapadlo, že při tom užijeme i legraci. Když mě panička učila prolézat troubou. Nejdříve tam musela vlézt ona a pak mě lákala, abych šel za ní a nebál se. Nakonec to dobře pro oba dopadlo a nikdo neuvízl.. Také jsem se učil skákat přes překážku , při plachtění používám i uši.

Pak už nastal čas obědu a také samozřejmě pro nás štěňátka polední klid. Po prospání dorůžova náš čekaly obrany. Lucka mě učila jak obíhat a následně vyštěkávat v maketě a potom na plac přišli figuranti. To jsem zjistil, že je ohromná zábava se s nimi přetahovat o peška a nakonec ho ukořistit. Jupííí .

Další den nám Lucka zařídila prohlídku podzemních chodeb ve vedlejším městě jménem Slavonice . Do podzemí jsme mohli i my pejskové. Chodby v podzemí byly spíš pro nás než pro páníčky. Místy se tam jen těžko vešli . Bylo to, něco jako zkouška o bobříka odvahy, ale všichni jsme obstáli.

Odpoledne nás všechny sehnali dohromady a že bude fotit. Řekněte sýýýr a fotky byly na světě .

Velikonoční ráno nás překvapilo vrstvou sněhu. Ranní stopy jsme tedy vyměnily za trénování poslušnosti na zasněžených loukách . Pak už nastalo neoblíbené balení a odjezd zpátky do domovů.

Děkujeme za pozvání, moc se nám líbilo .